Niagárské vodopády

Jako další výlet, pro který jsme se rozhodli byly Niagárské vodopády a Toronto. Tentokrát už ale nebylo reálné zvládnout vše za jeden den a tak jsme si naplánovali 2 denní trip 🙂

Vyráželi jsme až cca v 9:00 kvůli malému zpoždění, protože s půjčováním auta jsme strávili více času než jsme čekali a ještě jsme si zapomněli stáhnout mapy do navigace, takže jsme je stahovali na poslední chvíli. Nakonec jsme s menším zpožděním vyráželi směr Niagárské vodopády.

Cesta trvala něco přes 6 hodin, takže někdy kolem 15. hod jsme dorazili k vodopádům. Po chvilce hledání jsme našli parkování za 5$ a vyrazili objevovat krásy Niagárských vodopádů z americké strany. To nám zabralo asi hodinku a půl, udělali jsme si nějaké fotky (dobře, hodně hodně fotek 😀 ) a vyrazili zpět k autu.

Přejeli jsme most a zastavili u hraničního přechodu. Vše proběhlo hladce a my tak mohli vstoupit na území Kanady. Kolem 17. hodiny po zaparkování jsme šli projít všechny vyhlídky na Niagárské vodopády tentokrát z Kanadské strany. Celé vodopády máte jako na dlani a je to opravdu úchvatný pohled. Samozřejmě nesmíte zapomenout udělat pár selfie 😀

Chtěli jsme ještě jít na plavbu lodí k vodopádům, ale už bylo pozdě. Už zbývala pouze poslední plavba a navíc za vyšší cenu. Tak jsme si řekli, že plavbu vynecháme a pokud budeme mít čas, zkusíme ji další den při cestě zpět.

Už se začalo stmívat a my jsme sledovali, jak se začínají na vodopádech rozsvicet barevná světla. Rozhodli jsme se zaplatit za 12 kanadských dolarů vstup na Skylon, což je 236 m vysoká vyhlídková věž. Z této výšky máte 360° dokonalý pohled nejen na samotné vodopády, ale také na celé město. Výhled, který opravdu stojí za to a barevně nasvícené vodopády vypadají nádherně. Navíc ještě ten den byl večer ohňostroj, což celý zážitek ještě vylepšilo. Bylo zajímavé sledovat ohňostroj ze shora, kdy světlice ohňostroje jsou níže než vy. Po ohňostroji jsme šli na krátkou prohlídku přilehlého města a dali si večeři.

Kanadská vs. Americká strana – která je lepší?

Na americké straně stojíte na okraji vodopádů hned nad několika místech, vidíte přitékající řeku, můžete sejít dolů k vodopádům a zároveň se kochat výhledem na město za řekou.

Z Kanadské strany vidíte vodopády z větší vzdálenosti jako celek. Na jednom místě se také stejně jako na americké straně dostanete přímo na samotný okraj, kde stojíte hned vedle valící se vody.

Každá strana má tak svoje výhody a nevýhody, takže doporučuji navštívit obě strany, ale kdybych se musel rozhodnout pouze pro jednu z nich, vybral bych si pravděpodobně tu Kanadskou.

Toronto

Kolem půlnoci jsme vyráželi od Niagárských vodopádů směr hotel, který byl na cestě kousek před Torontem. Po chvilce bloudění jsme nakonec dorazili na hotel a v cca 1:30 v noci jsme šli spát.

Ráno jsme vstávali brzy v 6:00, dali jsme si rychlou snídani a po nějakých 4 hodinách spánku pokračovali v naší cestě do Toronta. Našli jsme parkování v podzemních garážích a hned jsme vyrazili pěšky objevovat město. Po nějaké době jsme narazili na stojany s jízdními koly, které je možné si půjčit na celý den za nějakých 8 kanadských dolarů. Přišlo nám to jako dobrý nápad a tak jsme si kola půjčili.

Trochu neštastně je kromě automatu na půjčení kol hned vedle stojanů umístěný také automat na parkování. Takže někteří z nás si omylem koupili lístek na parkování auta místo lístku na půjčení jízdního kola. Stane se 😀

V některých částech města mají na silnici přímo vyhrazené pruhy pro jízdní kola a celkově mi přišlo, že místní obyatelé tento způsob dopravy celkem využívají.

Na kolech jsme projeli celé centrum města, udělali pár krátkých zastávek u míst, které nás zaujaly a zamířili jsme zpět k autu. Půjčení kol byl celkově super nápad, protože jsme toho stihli mnohem více, než kdybychom chodili pěšky a byla to také mnohem větší zábava 🙂

Jo a nejezděte na kolech v samotném centru města mezi mrakodrapy po úzkých chodnících. Lidé vám budou nadávat. Vyzkoušeno za vás 😀

Nasedli jsme do auta a zamířili zpět k Niagárským vodopádům, abychom ještě stihli plavbu lodí přímo pod vodopády. Cesta proběhla celkem rychle a my vyrazili přímo k nástupištii. Loď vyráží každých 15 minut, takže jsme naštěstí nemuseli čekat v nějakých dlouhých frontách.

Celá plavba trvala nějakých 20 minut a byl to skvělý zážitek. Před vyplutím dostanete pláštěnky, ale stejně je člověk mokrý, protože pod vodopády je to asi jako kdybyste stáli na dešti a do toho foukal vítr. Takže boty máte promáčené a pláštěnka zachrání taky jenom něco.

Po krátkém výletu lodí jsme někdy kolem 16 hod. nasedli do auta, přejeli hraniční přechod zpět do USA a zamířli domů. Cestou zpátky jsme sice chytili na dálnici silný déšť, kdy nebylo skoro nic vidět, ale jinak cesta proběhla celkem v klidu. Neměli jsme moc času, protože jsme museli stihnout vrátit auto do 23:00, takže zastávku v Buffalu jsme už bohužel nestihli.

Do auto půjčovny jsme dorazili cca 20 minut před zavřením. Po vrácení auta jsme chvíli bojovali s Uberem, protože je v prostorách letiště zakázaný. Tak jsme asi hodinu chytali různě Wi-Fi po okolí a snažili se objednat odvoz. Nakonec se nám to podařilo a někdy po půlnoci jsme dorazili konečně domů. Tím jsme zakončili náš 2 denní výlet, který jsme si všichni užili a viděli jsme vše, co jsme chtěli 🙂

Ondra natočil z Niagárských vodopádů i Toronta nějaké záběry a sestříhal video. Tady je 🙂